Pohleďte na tuto nádhernou báseň:


Poustevníci v lesích zestárli
Vlčí kůže lepí se jim k tělu
Vlasy zaclánějí očím a ucpávají uši
Ve spleti vousů hnízdí jim včely
Zapomněli, proč tam přišli
A po tak dlouhé době neznají slovo,
které chtěli vykřikovat na svět
Tu a tam se k nim snese sup
jako znamení nebeské vůle
Ale starci si hrají s kvítím
Vplétají jej do ptačího peří
A bůh planoucí hněvem
nemůže pochopit
jak mohli odvyknout nenávisti.
 
Ana Blandiana
 
Joomla templates by a4joomla